Znáte svoji hodnotu? Proč nás strach z odmítnutí a selhání tolik ovlivňuje?

Na posledním konstelačním setkání většina žen potřebovala řešit práci.

Podívaly jsme se na téma: když hledám novou práci, hrozí, že nebudou mě chtít. Z toho odmítnutí mám pocit selhání. To mi pak ničí sebedůvěru a ztěžuje možnost si najít dobrou práci nebo se o ni vůbec ucházet, protože mám už předem pocit, že jsem k ničemu.

Důležité byly tři prvky: selhání, odmítnutí a sebehodnota.

Na začátku byla většina pozornosti směřovaná na selhání a odmítnutí, což často děláme. Tak moc se bojíme toho, že zase v něčem selžeme, že zase něco nebude fungovat, že nás zase někdo odmítne, že tam směřujeme většinu pozornosti a uniká nám naše skutečná hodnota. Proto i v konstelaci sebehodnota stála stranou a nebyl o ni zájem.

Když jsme s tím pracovali, výsledný obraz vypadal tak, že vedle sebe stála sebehodnota, selhání a odmítnutí. Hlavní pozornost byla směřována na sebehodnotu a opadl strach ze selhání a odmítnutí.

Je dobré si uvědomit, že svoji pozornost potřebujeme směřovat k naší hodnotě. Tomu, co umíme, a co můžeme nabídnout.

Odmítnutí nemusí znamenat, že jsme špatní

Vždy je tady možnost, že to, co nabízíme, někdo nebude chtít. Zákonitě se tedy potkáme s odmítnutím. Ale nemusíme se ho bát. Je to jenom informace o tom, že na tom konkrétním místě nás nechtějí. A to pro nás může být naprosto v pořádku, protože ta práce třeba vůbec není pro nás. Možná by nám tam nebylo dobře a vlastně pro nás může být fajn, že nás odmítnou.

Samozřejmě to nemusí být příjemné, ale můžeme z toho prožitku odmítnutí sundat tu velkou nálož emocí, které ho často provázejí, a začít ho brát jako informaci.

Je to obyčejné ne. Nic víc v tom není. Když se na to podíváme věcně, bez té emocionální zátěže, může pro nás být odmítnutí úplně v klidu.

Selhání může být součástí učení

Ani selhání pro nás nemusí být žádný strašák. Selhání můžeme vnímat jako proces učení. Prostě někde uděláme chybu. To se stane komukoliv z nás. Z té chyby se můžeme poučit.

Tím to zase může skončit. Nemusí tam být žádný ohňostroj emocí, sebedestruktivních myšlenek a pocitů viny. Prostě jsem tady udělala chybu, tak ji nějak napravím nebo se z ní poučím.

Pořád můžu směřovat pozornost na svoji hodnotu a tuto hodnotu dál nabízet. Sledovat, jestli moje hodnota v dané práci zapadá do toho, co ta firma potřebuje. Jestli to, co já můžu, co umím a co chci, souhlasí s tím, co nabízí firma.

Poznání, že můžeme přestat brát selhání jako něco hrozného a začít ho vnímat jako proces učení, zdokonalování se, a tím i zvyšování naší hodnoty, je podle mě velmi důležité.

Odmítnutí můžeme brát opravdu jenom jako informaci, že sem moje hodnota z nějakého důvodu nebude pasovat. A to zase neznamená, že já jsem špatná. Jenom to k sobě není kompatibilní. Ty dílky skládačky prostě nesedí. Nic víc.

Tento obraz, který se tam na závěr konstelace utvořil, byl opravdu velmi příjemný a všichni se v něm cítili uvolněně.

Věřím, že když se na to budete dívat takto a soustředit svoji pozornost především na to, jakou máte hodnotu, můžete snáz najít novo práci, nebo budete ve své současné práci lépe vnímáni a hodnoceni.

Jak poznat svoji hodnotu a naučit se ji v práci také uplatnit

Před časem jsem vytvořila kurz Znám svoji hodnotu. Je zaměřený právě na pracovní oblast. Chtěla jsem v něm předat svoje zkušenosti, které jsem nasbírala za deset let, kdy jsem pracovala v korporátu. Nejdřív v telekomunikacích, potom v bance. Setkala jsem se tam s nejrůznějšími typy problémů, lidí, nadřízených i podřízených. A myslím si, že mám v této oblasti co předat.

V tom kurzu jde především o to, abyste věděli, jaká je vaše hodnota. Abyste prakticky zjistili, jaká opravdu je, mohli si to popsat a měli v ruce něco, o co se můžete opřít. My někdy zapomínáme na to, co všechno umíme. Ale když si to dáme na papír, může nás překvapit, kolik zkušeností už máme a jak široké jsou.

Ženy po mateřské dovolené se někdy bojí návratu do práce

Mají pocit, že z toho vypadly a pracovní svět zatím běžel hrozně rychle dál. Ale moje zkušenost je taková, že se ty ženy často jenom podceňují. V rámci péče o děti se musíme naučit zvládat obrovskou spoustu věcí najednou, rychle a efektivně řídit domácnost i rodinu. A to se může velmi dobře odrazit i v práci.

Já jsem to sama poznala na sobě, když jsem se vracela zpátky na pozici projektového manažera. Tehdy mi na personálním oddělení říkali, že bude problematické, abych se vracela na tak náročnou pozici. Samozřejmě jsem věděla, jak náročná ta práce je, ale zjistila jsem, že právě proto, že mám času méně a potřebuju být brzy doma, dokážu věci dělat mnohem rychleji a efektivněji. Mnohem rychleji směřuju k tomu, abychom dosáhli výsledku.

Myslím si, že je důležité si uvědomit, co všechno nám naše životní zkušenosti mohou přinést, i když jsme třeba nějakou dobu nebyli přímo v pracovním prostředí.

Umět si říci o odpovídající ohodnocení a necítit se trapně

Je potřeba, abyste věděli, jakou máte hodnotu, a abyste si uměli říct o peníze. Abyste nepřicházeli za nadřízeným s tím, že byste byli rádi, kdyby vám nějaké peníze přidal, ale abyste do toho šli s vědomím: Já dělám tohle, dělám to dobře, přináším tyhle výsledky a chci za to odpovídající ohodnocení. Aby to pro vás nebylo o tom, že jdete někoho prosit, ale že se domlouváte.

Naše práce, náš čas a naše schopnosti jsou vlastně určitou službou, kterou nabízíme. O její hodnotě vyjednáváme s tím, komu ji poskytujeme. Rozhodně tam nejsme bezmocní. Nemusíme se stavět do pozice nějakého slabšího partnera. Potřebujeme vědět, co můžeme přinést. A potom budeme vyjednávat úplně jinak.

Umět si nastavit hranice své kapacity

Na co lidé často narážejí, je obrovská přetíženost. Např. když se zruší nějaká pozice, práce se rozdělí mezi další lidi. Nebo má nějaký projekt vyšší prioritu, vám ho přidají. Když to člověk neumí správně komunikovat, má tendenci snažit se všechno zvládnout. Jenže to pak přináší časté přesčasy, únavu, vyčerpání a člověk začíná dělat chyby, protože už to prostě nestíhá.

Když neumí komunikovat svoje hranice a svoji kapacitu, tak na to potom doplácí. Snažil se všechno zvládnout, ale protože to není možné, začne dělat chyby. Nadřízený mu potom vyčítá ty chyby, ale už neocení, že toho dělal víc, než by vůbec měl.

Tohle si prostě musíme hlídat sami. Neměli bychom automaticky předpokládat, že nadřízený vždycky všechno ví a postará se o to. Protože ne každý nadřízený je takový. I když jsme v pozici podřízeného, můžeme hodně ovlivnit to, jak náš nadřízený rozhoduje a jak s námi jedná.

Tohle všechno v kurzu najdete. Je velmi praktický, hodně svižný a zaměřený na praktické poznání sebe sama, kdy zjistíte, jakou máte hodnotu, a naučíte se s tímhle vědomím komunikovat i se svým nadřízeným.

Cílem je, aby vám v práci bylo dobře. Abyste věděli, že tu práci chcete dělat, že jste za ni adekvátně oceněni a že vás nikdo nezneužívá.

Pro vnitřní změnu je potřeba prožitek

Součástí kurzu je také vizualizace. Ta vám může pomoci podívat se na to, proč jste se vždycky nechávali přetěžovat. Proč jste měli potřebu všechno zvládnout a proč pro vás bylo těžké nastavit si hranice. Někdy to může mít souvislost i s naším dětstvím a se vzorci, které jsme si tehdy vytvořili.

V práci se nám může ukazovat spousta věcí, které v sobě ještě nemáme zpracované. Znovu se nám mohou opakovat způsoby chování, které jsme se naučili už jako děti. Je dobré se na ně podívat, abychom se v tom nemuseli pořád dokola plácat. Z těchto vzorců se dá postupně vystupovat a pracovat s nimi jinak.

V práci trávíme opravdu tolik času, že je podle mě důležité, abychom se tam cítili dobře. Pokud právě řešíte svoji hodnotu a chtěli byste získat nové znalosti, nové schopnosti a podívat se i na svoje vlastní bloky, které vám brání v tom, abyste byli adekvátně oceněni, může pro vás být kurz Znám svoji hodnotu užitečný.

PODÍVEJTE SE NA KURZ ZNÁM SVOJI HODNOTU
Na pár dní jsem k němu dala zvýhodněnou cenu.