Neberte mi moji modlu

Sleduju, jak hýbou virtuálním světem bouřlivé diskuze o tom, zda je něco pravda nebo lež. 

Jestli je to křivé obvinění, kdo lže, kdo ne, kdo je na čí straně a jak se dobrat pravdy. Co je fake a jak ho poznat atd.

Konkrétní kauzy nejsou důležité, jde o princip.

Úplně chápu, že člověka zajímá pravda nebo je obyčejně zvědavý, ale pozor na to, když nás to cele pohltí. Hledáme všechny informace, chceme se dobrat konce a mít jasno a jistotu, jak to vlastně je a kdo je kdo.

Nebo naopak zapáleně hájíme tu svoji stranu a není nám zatěžko pustit se do odsuzování druhé strany či jejích zastánců jen proto, že jsme přesvědčeni o tom, že ta moje strana musí být ta správná, čistá a nikdy by neudělala to, z čeho je obviněna.

Fascinuje mě, jak rychle lidé soudí bez důkazů a kolik vlastní energie a času jsou ochotni investovat do celkem nic neřešících diskuzí.

Mám dojem, že podstata přitom uniká.

Uniká nám fakt, že nepotřebujeme být na žádné straně.

Uniká nám, že nepotřebujeme k nikomu vzhlížet, ani se řídit něčím příkladem. Nepotřebujeme žádnou modlu.

Potřebujeme důvěřovat sobě. Naučit se soustředit svoji pozornost na sebe, svoje prožívání, svoje blízké, svůj život. 

Lidé „tam venku“ mohou být zajímavou inspirací. Mohou přinášet nové informace, pohledy, ale pořád je potřebujeme prosít sítem svého vlastního pohledu a začlenit to do svého života po svém. Nebo taky ne. Není třeba všechno, co se tváří úžasně, přebírat.

Loni touto dobou jsem začínala připravovat kurz Zdravý osobní rozvoj, jehož cílem je zorientování se v té změti tezí v oblasti osobního rozvoje, které mohou být nesmírně zavádějící a nalezení toho jediného podstatného DŮVĚRY V SEBE SAMÉ. Aktuálně je kurz dostupný.

Když začnete důvěřovat sobě, už vás nikdy příliš nezasáhne, že někdo, komu jste naslouchali, selhal, protože na něm nevisíte. Byl jen jedním z možných zdrojů inspirace. Důvěra v sebe není o nafoukanosti, ale o citlivosti a pozorném vnímání svého vnitřního hlasu, svých smyslů, svého těla. Je to o spojení se sebou, kterému můžete věřit, protože je autentické.

Jestli vás nějaká kauza pohltila a významně rozkmitala vaše emoce, nevyčítejte si to. Berte to jen jako zprávu o tom, že se potřebujete vrátit k sobě a svoji důvěru přenést zpátky k sobě.

Ze Slunečních esencí je na prohloubení vlastní citlivosti a vnímavosti skvělá esence z lípy, protože bez vnímání sebe sama, nemůžeme dobře vědět, co potřebujeme, a pak si to ani nemůžeme dát.

Napadá mě ještě jedna hlubší rovina, proč se necháváme zatáhnout do sporu dvou protivníků a nezůstáváme stranou, tedy u sebe. Pokud naši rodiče měli mezi sebou konflikt, třeba jen v nevyřčené formě napětí a dusné atmosféry, byli jsme nuceni přiklánět se na jednu nebo druhou stranu. Hájit jednoho před druhým, protože nás do své hry zatáhli. Nechovali se dostatečně dospěle na to, aby si to spolu vyřešili sami a nám nechali prostor klidu, bezpečí, bez nutnosti vybírat si jen jednoho z nich. Každé dítě potřebuje mít prostor milovat oba dva rodiče, protože je tvořeno jimi oběma stejným dílem. Této rozpolcenosti se často věnujeme během konstelací a dotýkáme se jí i v kurzu Jak přijmout svoji matku a získat svobodu být sám sebou.