Když jsme zahlcení, potřebujeme snahu snížit, ne ještě zvýšit

Pozoruji už delší dobu, že je spousta lidí nesmírně zahlcených.

Informacemi, povinnostmi, tím, co si myslí, že by ještě měli dělat a zatím nedělají, aby byli zdraví, šťastní, „správní“ a způsobuje jim to vlastně obrovský stres. Většinou to ani nepřináší žádné reálné smysluplné výsledky.

To, co někdy děláme, když jsme zahlceni, je, že to zahlcení ještě zvyšujeme.

Domníváme se, že zastavit můžeme, až:

• dosáhneme požadovaných výsledků,
• dokončíme, co bychom měli mít hotovo,
• budeme těmi, kterými bychom měli být,
• obstaráme blaho všech, kteří jsou na nás závislí nebo jen domněle závislí.

Myšlenka „Až budu mít hotovo nebo až se mi to podaří, tak pak teprve si budu moct odpočinout.“ je často přesně to, co nás vede do ještě většího a většího vyčerpání a v tom vyčerpání nejsme schopni dostatečně vnímat sami sebe, svoji intuici, ani dobře racionálně uvažovat.

Když jsme zahlcení, potřebujeme snahu snížit, ne ještě zvýšit

Místo zvýšení snahy o dokončení bychom tu snahu měli snížit a nejdřív se dostat ze zahlcení, protože někdy v zahlcení vůbec nejsme schopni rozlišovat, co ještě má smysl udělat a dořešit a co už vůbec ne.

Když vlastně zůstáváme v tom „zatmění mozku“, tak se vlastně pořád soustředíme jen na to „udělat to, zvládnout to, dokončit to“. Navíc se valí další a další povinnosti, občas ještě něco neplánovaného a naše zahlcení se pořád zvyšuje.

V tomto stavu nejsme schopní rozlišovat priority, takže často strávíme spoustu času na věcech, které nejsou důležité, které počkají, nebo se vůbec nic nestane, když se vůbec neudělají, případně se odloží na dobu, kdy budou vhodnější podmínky a vy to uděláte třeba za poloviční čas. Dokud jsme v tom zahlcení, tak to nedokážeme rozeznávat. Proto je tak důležité se z něj dostat.

Klid nenajdete ve scrollování na sítích

Někdy se pokoušíme zklidnit tím, že „vypneme“ a v rámci odpočinku scrollujeme na sociálních sítích. Tím se nám však podaří pouze dočasně otupit vnímání svých vlastních pocitů, ale ne si odpočinout.

Na sítích svoje rozrušení a zahlcení zintenzivňujeme, protože do sebe sypeme další a další impulzy. Z 90% to budou informace, které vám vůbec nebudou pomáhat, protože k tomu, abyste se zklidnili, vám nemůžou pomoci další vzruchy.

Zastavte se a přestaňte se bát

Pokud je to možné, zkuste na 1 minutu zastavit a prostě si jenom sednout, všechno odložit, všechno ztišit a chviličku opravdu jenom dýchat. Postupně ten čas můžete prodlužovat nebo si to zopakovat nebo se jít úplně obyčejně projít. Ovšem někdy v tom zahlcení máme pocit, že si nemůžeme věnovat ani těch 15 minut na procházku, nebo 20 minut na cvičení. Máme toho prostě moc a jsme vlastně vyděšení. Pod vší tou snahou funguje velmi intenzivně strach, že když to nezvládneme, nestihneme, tak se něco stane, něco se hrozně pokazí, všechno bude špatně a tak dál.

Využijte strategickou pauzu

Nehledejte svůj klid někde venku v tom, že vám někdo poradí, co máte dělat, nebo něco dokončíte a pak bude ten prostor na to si odpočinout. Ale zkuste se zastavit prostě teď hned. Můžete to vzít jako strategickou pauzu. Když chcete něco řídit, včetně svého života a toho, co třeba dnes budete dělat, je dobré se nad tím svým časem „strategicky“ zamyslet. A to nejde udělat jinak než v klidu.

Může to být pro vás motivace pro zastavení se. Můžete si říct: „Chci to udělat efektivně, takže teď si dám stopku na to, abych si udělala v hlavě klid a prázdno, prostor pro to, abych se opravdu zamyslela nad tím, co teď chci dělat.“

SOS pro duši

Mně v tom zklidnění velmi pomáhá třeba nahrávka, kterou jsem nazvala SOS pro duši. Namluvil ji pro mě můj partner Vojtěch Lust. Je velmi zkušený v oblasti vztahů, hypnózy, psychosomatiky, konstelací, a to jak všechny svoje znalosti a zkušenosti propojuje, je vloženo do té nahrávky.

Ta nahrávka je nesmírně jednoduchá. Nemusíte při ní nic vizualizovat, nemusíte se na nic soustředit. Je o tom dostat se zpátky do kontaktu se svým nitrem a nastartovat v sobě přirozené ozdravné procesy. Když mě nedávno začalo bolet v krku, pustila jsem si ji, abych alespoň snížila stres z toho, že budu-li nemocná, tak nebudu moci udělat věci, které jsem měla naplánované a to znamenalo určité komplikace. Příjemně mě překvapilo, že vlastně už během poslechu nahrávky mi došlo, proč mě v tom krku bolí. Uvědomila jsem si, co jsem den předtím nevyjádřila úplně otevřeně, a to mě v krku začalo vlastně „dřít“, protože to zůstalo nevysloveno. Už to samo o sobě bylo skvělé. Navíc mě druhý den už krk nebolel vůbec.

Hlavně se zastavte

Můžete používat jakékoliv jiné způsoby, jak se dostat do klidu. Už jenom to, že si sednete a dáte si tu minutu pro sebe může být velmi nápomocné, protože přesně to potřebujete.

Potřebujete vyskočit z toho kolečka, kdy sami sebe honíte a pořád si něco nutíte a něco po sobě chcete, Jakmile to uděláte, můžete se na to svoje kolečko podívat zvnějšku. Získat tak odstup a nadhled a díky tomu můžete situaci začít vnímat úplně jinak. Až v tom zastavení se a zklidnění jste schopni začít dělat dobrá rozhodnutí, která budou efektivní a povedou k tomu, abyste se cítili líp a víc v pohodě.

Nahrávka SOS pro duši pomáhá právě v tom zastavení se a zklidnění, kdy se můžete začít dívat z nadhledu a začít pro sebe dělat to, co je pro vás opravdu dobré. Považuji ji proto za nesmírně užitečnou.

Dostali jsme k ní krásné zpětné vazby s tím, že lidem úžasně funguje na různé stavy stresu či únavy, tak si je můžete přečíst a třeba bude fungovat i vám.