Vysoce citliví lidé a hranice

Někteří lidé popisují, že jsou-li vysoce citliví, tak je pro ně emočně náročné vymezovat se vůči druhým lidem, zvláště těm, kteří jsou tzv. hrubšího zrna. Postupně se učí vymezovat, tedy vyjádřit svůj nesouhlas nebo požadavek na adekvátnější chování vůči své osobě, ale je to pro ně natolik emočně náročné, že po těchto vypjatých situacích potřebují ventilovat svoje emoce třeba pláčem.

Rozumím tomu a vzhledem k vlastní citlivosti je to pro mě velmi pochopitelné, ale vnímám to tak, že tento způsob reakce a prožívání situace je pouze určitá fáze vývoje, kterou to ještě nekončí.

Dokud je pro nás těžké se v klidu vymezit, tak ještě tyto situace prožíváme konfrontačně. Jdeme vlastně do boje (za sebe, svoji integritu, svoje hranice atd.) a snažíme se dát najevo svoje stanovisko. Ovšem vzhledem k tomu, že si ještě vnitřně nedovolujeme něco podle sebe opravdu chtít, tak to celé děláme ve strachu, jak ten druhý zareaguje, jestli nezaútočí a jestli to vůbec ustojíme. Potom i relativně banální situace prožíváme jako drama, po jehož skončení se potřebujeme uklidnit a vypustit nahromaděné emoce.

Vnitřně totiž takovou situaci prožíváme jako dítě, které si dovolilo vzepřít své matce. To je pro dítě děsivé, protože se na jedné straně chce matce a jejím požadavkům nebo usurpování vzepřít, a na druhé straně se bojí, že ji ztratí nebo že ho matka vzhledem ke své převaze ve vztahu matka – dítě opět přemůže.

Není to o vysoké citlivosti, ale spíše o zralosti.

Samozřejmě při vysoké citlivosti jsou pro nás konfliktní situace náročnější než pro druhé, ale zůstávat u toho, že to je příčina, je málo. Efektivnější je přiznat si, že tu mám určitou nezralost a s ní mohu něco udělat. Mohu se přestat na druhé lidi dívat jako na svoje rodiče, se kterými chci být v souladu, protože se na nich cítím emočně závislá.

Přiznat si nezralost je někdy velice těžké a nepříjemné, protože tím naše ego dostává určitou facku, ale je to velmi užitečné. Když si něco přiznáme, můžeme to začít řešit.

Proč vůbec jsme vysoce citliví?

Zkuste si někdy tuhle otázku položit. Já to vnímám tak, že vysoce citliví lidé byli v dětství konfrontováni s rodiči, kteří nepříliš dobře vnímali jejich potřeby a vyžadovali od svých dětí chování, které odpovídalo jejich pohledu na svět. Není potřeba představovat si nic drastického. Zvnějšku to pravděpodobně vypadalo jako úplně normální dětství. Ale některé děti zareagují tak, že se naučí být maximálně vnímaví k náladám, potřebám a požadavkům svých rodičů, aby se chránily před možným konfliktem a byly rodiči přijímané. Stanou se tedy vysoce citlivými na vše, co se odehrává v jejich okolí a intenzivně vnímají emoční naladění druhých.

Vnímat ostře a intenzivně prožívání druhých je velmi vyčerpávající, a proto tito lidé rádi vyhledávají samotu nebo intimní setkání v menší skupině podobně naladěných lidí, kde se cítí bezpečněji a nemusí přijímat tolik podnětů.

Omezit okruh lidí, se kterými se setkáváme by se mohlo zdát jako řešení, ale není. Je to takové schování se do své ulity, které může být příjemné, ale je také omezující. Třeba byste si mohli užít i větší partu lidí, nebo si v klidu zašli nakoupit do většího nákupního centra, když to potřebujete.

Řešení je opět zralost

Můžeme udělat několik věcí:

• uvědomit si, že citlivost není příčina našich reakcí
• pochopit, že prožívání druhých není něco, za co jsme zodpovědní, co bychom měli řešit a čemu bychom se měli přizpůsobovat
• dovolit si jednat jako dospělý, který vyjadřuje svoje potřeby, svůj postoj a s druhými nebojuje.

Když si budete dostatečně jistí sami sebou ve smyslu, že je pro vás naprosto v pořádku a přirozené se vyjádřit, když něco potřebujete nebo když je vám něco nepříjemné, tak to uděláte v klidu. Budete věcní a druzí vás často ani sami nebudou vnímat jako protivníka, ale jen jako někoho, kdo se prostě vyjádřil.

Současně budete dostatečně samostatní, abyste chápali a bylo pro vás přirozené se o své potřeby a emoční pohodu postarat sami.

Vím, že to není nic jednoduchého, co provedete na lusknutí prstu, ale zásadní změna je už to, že se na svoji citlivost začnete dívat z jiného úhlu pohledu a rozhodnete se vzít ji jako něco, s čím můžete nakládat dospěle.

Jak vám v tom mohu pomoci já?

Můžete si spolu se mnou projít kurzem Zdravý osobní rozvoj, kde vám vysvětlím a ukážu, jak na sobě můžete pracovat smysluplně a efektivně, jak pracovat s emocemi a na co si dávat v osobním rozvoji pozor, aby vás to neodvádělo o vaší zdravé podstaty.

Kurz je velmi stručný, příjemný a nevyžaduje velké časové investice. Obsahuje také nahrávku, ve které si můžete uzdravit svůj postoj k sobě, abyste si mohli více důvěřovat a opřít se o sebe.

Z rostlinné říše je v této oblasti pomocníkem esence z dubu. Dub umí krásně obsáhnout svůj prostor a je takovým vzorem pro jasné vyjádření se a postavení do své síly.