Nebudu s tebou spát, nejsem tvoje matka

Tím spát mám opravdu na mysli sex. Možná si řeknete, co to pletu. Přece když nejsem matka, tak můžu mít sex s partnerem. Naopak kdybych byla, tak ho nemůžu mít, ne?

Někdy zneužíváme sexualitu a tím i partnera nebo partnerku k tomu, že skrze sexualitu chceme získat:

• pocit, že jsme přijímaní
• pocit, že jsme důležití
• pocit, že je o nás zájem.

Chceme si dodat hodnotu a lásku, která nám chyběla v dětství. Svůj protějšek tím stavíme do role ideální matky, která přijde a dá nám to, co nám v dětství nedala naše skutečná matka.

Je to problém, který se těžko odhaluje a možná ho rozeznáte jen tím, že budete mít prapodivný pocit, když váš partner nebo partnerka bude říkat, že nejste dostatečně sexuálně aktivní nebo neprojevujete o ně zájem. A vy víte, že zájem o sexuální prožitek máte, ale nějak se necítíte přitahování. Uvnitř vás to při pohledu na partnera či partnerku nejásá, i když je máte rádi, i když se vám fyzicky líbí. Jen to vypadá, jako byste měli uspokojit svým zájmem to hluboko ukryté malé dítě, které se nechce cítit odmítnuté.

Tohle je pro všechny nesmírně těžké si přiznat. Může se to jevit tak, že mám-li zájem o sexualitu, tak se přece nemůžu chovat a vnitřně prožívat jako dítě.

„Z toho mě přece nemůžeš obviňovat?
Ty mě odmítáš a chceš to svádět na mě!“

Samozřejmě si partneři skrze sexualitu projevují svůj zájem o sebe, vyjadřují tím přijetí. Ukazují, že pro ně ten druhý má hodnotu. Podstatné je, jestli to dělají na úrovni dospělého já, tedy vnímají se jako muž a žena, kteří po sobě mohou toužit a milování je pro ně společným prožitkem.

Nebo jestli se setkají dvě malé děti v dospělých tělech, které hledají sebepotvrzení, fyzické uvolnění a pocit, že jsou v pořádku a milování hodní, když je někdo sexuálně chce.

Ženy se v té malé holčičce projevují třeba tak, že potřebují dlouhou romantickou předehru nebo mají silnou potřebu tulení se, ale malou potřebu milování se.

Muži zase mohou projevovat určitou pasivitu, kdy nejsou v projevování zájmu o partnerku aktivní, ale chtějí, aby byla aktivní ona. Nebo naopak jsou velmi aktivní, ale jejich cílem není společný prožitek partnerské lásky, ale výkon ve stylu „Jsem borec! Koukněte na mě!“ Tedy opět malé dítě, které chce cítit hodnotu, kterou mu v dětství nedali.

Dokud vězíme ve svých zraněných dětských já, nemáme pro partnerství dostatek zralosti a naše nevyřešená zranění a touhy po potvrzení se nám do partnerského vztahu budou vkrádat pořád. Proto bych vám velmi doporučovala nečekat na to, až se to nějak vyřeší nebo samo změní. Moc nepomáhá ani měnit partnery, protože to bolavé dítě si stejně nosíte pořád s sebou. Čím dřív budete ochotní se na to, co vám chybělo podívat a zařadit to tam, kam to patří, tedy do dětství, tím šťastnější a spokojenější se budete cítit sami se sebou i v partnerství. Přestanete po partnerovi chtít, aby vám nahradil to, co vám nedala matka. Nebudete to už potřebovat.

Z toho, co vám můžu nabídnou já, vám může na této cestě velmi pomoci kurz Jak přijmout svoji matku a získat svobodu být sám sebou. V kurzu vás provedu celý procesem, abyste v sobě mohli udělat skutečné zásadní hlubokou změnu a vyrostli z dítěte do šťastného dospělého.
Nestane se to ze dne na den a bude vás to stát určitý čas a energii, ale půjdeme na to jemně, laskavě a v tempu, které bude vyhovovat právě vám.

Z rostlinné říše si můžete vzít na pomoc Sluneční esence.
Esence z lípy vám může doplnit tu chybějící lásku a přijetí od matky. Je to úplně základní esence, se kterou je nejlepší začít, pokud jste úplně na začátku.
Ale zmíním ještě esenci ze sedmikrásky, která pomůže s uvolněním se v oblasti sebehodnoty, porovnávání se, podceňování a touhy po ocenění z vnějšku. Sedmikráska tím, jak roste dobře ukotvená svou růžicí listů u země a pohybem květů za sluncem, ukazuje, jak je užitečné přijímat nebo se nechat vést mužskou energií (Sluncem) a současně být pevně propojená s ženskou energií (Zemí).

Ať se vám daří krásně

Bára Zumotová